Petrův zdar přátelé, jak jsem psal v nedávném příspěvku, že se zlepší počasí a především vítr tak se tak opravdu stalo. Skutečně po delší době přišlo nádherné počasí, které jsme si naplno užili. Příjemný drift do jednoho kilometru v hodině, klidná hladina moře a teploty okolo osmnácti stupňů nás nenechali klidnými a museli jsme vyrazit na moře zkusit aktivitu rybích predátorů.
Už před vyjížďkou jsme se dohodli, že se bude jednat o poslední dvě vyjížďky na moře a poté začneme pomalu, ale jistě vše zazimovávat. Poslední zářijový den jsme vyrazili na šelf a naše oblíbené podmořské hory, kde jsme narazili na lovící kelery z hladiny. Z krabičky jsem vytáhl poppera a řekl si, že za zkoušku nic nedáš. První nához a po dvou vteřinách mi to sebral šedesáti centimetrový keler. Dominikovi a Jirkovi jsem dal dva poslední poppery a asi půl hodinu jsme švihali vodu. Keleři z hladiny brali téměř na hod a byl to neuvěřitelný orchestr. Nádherná podívaná, z které jsme taktéž pořídili nějaké ty video-záběry a už se opravdu těším až je budu dávat dohromady.
Potom jsme si ale řekli, že jednu z posledních vyjížděk jsme se chtěli věnovat velikým rybám a tak jsme přesedlali na osmisetgramové pruty a sjeli na hranu ihned za podmořské hory. Na osmdesáti metrech jsme spustili makrely dolů a čekali na záběr. Chvíle klidu přerušila až hrana na stodeset metrů kde začali chodit záběry. Mníci od stodvaceti až do stopadesáti centimetrů mezi nimiž se povedla i nějaká ta treska obecná. Zkrátka nádherný zážitek. Spokojení a plní dojmů z tohoto úžasného dne jsme vyrazili při zapadajícím sluníčku zpět do kempu.
Včera jsme se rozhodli v odpoledních hodinách vyjet znovu. Tentokrát jsme si řekli, že se jedná opravdu o poslední vyjížďku letošního roku. Po páté hodině jsme tedy vystřelili na vodu, abychom si užili těch pár hodinek než bude tma. Chvilka přívlače a nachytání nástražek a poté se jelo opět na velikány. Při lovu nástražek jsme stáli doslova na místě, jelikož byl nulový drift a tak jsem říkal, že to dnes asi bude stát za prd. Kluci však řekli, že to nevadí, spustíme tam makrely, dáme si kafé a budeme si užívat tu pohodu. Pohoda to skutečně byla, asi půl hodinku, potom z ničeho nic během dvou minut se zohýbají pruty nám všem. Já vytahuji krásného mníka a Jirka s Dominikem opět obecňačky obrovských rozměrů. Krásná tečka za dnešním rybolovem i letošní poskvrněnou sezónou. Lepší počasí a ryby jsme si na závěr přát opravdu nemohli.
Přeji všem podobné zážitky z Norských fjordů, Petrův zdar!
