Hezké úterý přátelé, jedna fotečka, která vznikla při hledání kelerů na šelfu. Mám ji uloženou v paměti a to především z toho důvodu co se poté dělo… V ten den se totiž konalo, jak já tomu říkám kelerové divadlo. A tak po třech neúspěšných driftech jsem o pár set metrů vedle zaregistroval skákající makrelky, které lovili keleři a polaci v slušných velikostech. Zajel jsem blíže, ale hezky pomalu a tiše tak abych lovící ryby nevyplašil, poté nasadil gumu, která imitovala malou makrelku, nahodil do skákajících rybek a ihned tahal. Po zhruba šesti otočkách to přišlo, nádherná rána do prutu a okamžitá jízda přes brzdu do hlubin.
Takhle to pokračovalo ještě zhruba tři hodiny a poté přišel, jak tomu běžně bývá útlum a kelery se zase dařilo lovit na jejich typických stanovištích kolem podmořských hor ve sloupci. Tato nádherná keleří divadla u hladiny se z pravidla dějí v letních měsících a na pobřežním šelfu se ve večerních hodinách máte šanci bavit tímto způsobem téměř každý den.
Nic méně každé období má něco do sebe a tak si lze jen těžko vybrat svého favorita a to především když se vám líbí ta rozmanitost a to, že nikdy nevíte, co můžete zažít, což Norsko poskytuje neustále.