Chytání na řasy a další vodní „zeleninu“ není nic nového, naopak, už naši tátové, dědové a určitě i generace před nimi občas sáhli po snadno dostupné nástraze, kterou mnohé kaprovité ryby mají v oblibě.
Některé pověry o úhořích jsou docela legrační, na jiných možná je i něco pravdy. Například už středověké léčitelské a lékařské texty zmiňují občas používání prostředků, získaných z těla úhoře. Tuk této ryby byl doporučován na nervová onemocnění a při bolestech uší, na oční choroby prý zabírá úhoří žluč. No, raději to nezkoušejte! Vařený úhoří tuk …
Úlovek úhoře je stále vzácnější a mnozí rybáři se s touhle rybou setkají jen opravdu zřídka. I dnes je ale možné se na úhoře vypravit a pokud o jejich zvycích něco víme, můžeme se o jejich ulovení snažit cíleně. Začněme tedy dávnou historií.
Ačkoli vyhlášenou dobou pro lov okounů je nástup prvních zimních dnů, můžeme tyhle pruhované loupežníky lovit i přes léto, často dokonce velmi úspěšně. Musíme ale trochu zapřemýšlet a najít místa, která si okouni zvolili za své stanoviště a loviště. Na tekoucích i stojatých vodách se s trochou zkušeností dají vcelku dobře vytipovat právě takové nadějné …
Že počasí, stejně denní i roční doba, ovlivňuje výrazně zájem ryb o potravu, to vědí rybáři od nepaměti. Zaručený návod a spolehlivé tipy neexistují, v takovém případě bychom vše měli až příliš jednoduché, určité zákonitosti jsou ale potvrzeny celými generacemi rybářů, tudíž na nich něco nejspíš bude.
Pro mnohé rybáře to je velmi dlouho očekávané období, které patří především lovu dravých ryb a lipanů, dnes se tedy zaměříme na dravce. Tohle období je totiž na lov predátorů kromě krátkého času hned po zahájení sezóny vůbec nejnadějnější a probíhá často ve znamení skvělých úlovků.
Větší rybu je často lépe podebrat, než riskovat její utržení nebo poranění při „ručním“ souboji. To se týká samozřejmě i ryb, které chceme pustit na svobodu. Bezhrotkové háčky sice uvolnění ryby usnadňují, ale občas při lovu dravců po háčku s protihrotem ještě mnozí rybáři sáhnou. Nebo v případě, že loví na červíky, larvy a žížaly …
Někdo pro nakrmení své psychiky vyhledává Mariána Jelínka, který mu do hlavy napumpuje ucelené dávky sebevědomí, jiný celou neděli proleží u televize na gauči nebo jede do lázní, další si jde zahrát fotbal a potom do pozdních hodin zkouší zapomenout na pondělí u pivka, a pak jsou tu ti, mezi které se počítám i já, …
Rybářské příběhy, aneb jak se správně připravit na pracovní týdenČíst více »
Každému je jasné, že v pokročilé sezóně se na často prochytávaných místech a revírech s vyšším rybářským tlakem už dravé ryby přece jen důkladně seznámily s běžně nabízenými nástrahami všech druhů, typů a barev i velikostí. Co tedy dělat? Jednou z možností a často velice účinným řešením je vlastnoruční úprava, „doladění“ nebo kompletní předělávka běžně …
Jednou z takových trochu přehlížených a přitom rybářsky velice zajímavých ryb je perlín neboli červenopeřice. No řekněte, kdy jste tuhle rybku chytili naposled? Pro rybáře je perlín zajímavý tím, že ho lze lovit mnoha rybolovnými technikami. Nejčastěji to bývá plavaná, kdy dobře bere už na začátku jara a v případě mírné zimy vlastně po celý …
Perlín ostrobřichý, aneb co je to za rybu a jak se dá ulovitČíst více »
